Płod

Z Wikipedije
Rozdźělne płody z dešćikowego lěsa Panamy

Płod (łatyński fructus) rostliny jo kwiśonka w stawje semjenjoweje zdrjałosći. Pó drugej definiciji jo rostlinski organ, kótaryž z kwiśonki wuchada a semjenja až do zdrjałosći chowa.

Mimo płodnika teke druge źěle kwiśonki a kwiśonkowego stołka se mógu pśi wutwarje płoda wobźělowaś, kaž na pś. kwiśonkowa wóska, keluch. Płod słužy rozpśestrěwanju.

Natwaŕ[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Natwaŕ płoda: Rozrězany rjaschen
Natwaŕ płoda: Rozrězany rjaschen
Banana, słynicy a rozdźělne citrusowe płody

Płod wobstoj z jadnogo abo wšakich semjenjow, kótarež su wót płodoweje sćěny (perikarp) wobdane. Pśi perikarpje pak se rozeznawaju tśi warsty:

  • Eksokarp – zwenkowna warsta
  • Mezokarp – srjejźna warsta
  • Endokarp – nutśikowna warsta

Pśi rjaschenje na pšawem wobrazu na pś. twóri endokarp twardu packu, kótaraž semje wobśimjejo. Mezokarp jo měsny, a eksokarp twóri somotowu rjaschenowu kóžu.

Perikarp se za cas procesu zdrjawjenja płoda z płodnika kwiśonki twóri. Za rozrědowanje płodow jo wažne, se dopominaś, až płodnik z jadnogo abo wšakich ze sobu zrosćonych płodowych łopjeńkow (karpele) wobstoj.

Typy[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Płody se góźe do tśich kupkow rozrědowaś.

  • jadnotliwe płody
  • kompleksne płody
  • płodnistwa (płodowe wězby)

Jadnotliwe płody[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Z jadneje kwiśonki wuchada jano jadnotliwy płod.

Sypjuce płody[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Toś ten płod jo wjelesemjenjowy a se pśi zdrjałosći wótwěra a pótom semjenja rozsypujo.

Zacynjate płody[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Płody wóstanu až do zdrjałosći semjenjow zawěrane a wótpadnu w toś tej formje.

Rozpadowe płody[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Kompleksne płody[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Wobstoje z wšakich płodnikow, pśi comž teke kwiśonkowa wóska jo wobźělona.

Płodowe stołki resp. płodowe wězby[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Pśez wósebne procesy zrosćenja jadnotliwe płody su k zwězkoju zjadnośone, tak až to ako jadnotliwy płod wuglěda.

Rozpśestrěwanje[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Płody se na rozdźělnej wašni rozpśestrěwaju.

  • Pśez zwěrjetow (zoochorija))
    • Jolic płody se žeru a zasej wótpušćiju, pótom to jo endozoochorija.
    • Jolic płody se na pówjerchu zwěrjeta pśilipujuce wóstanu, pótom to jo epizoochorija.
  • Pśez cłowjekow (antropochorija)
  • Pśez wětš (anemochorija)
  • Pśez wódu (hydrochorija)

Rědko eksistěrujo aktiwna samrozpśestrěwanje (autochorija) pśez katapultowe abo wobryzgowańske wugótowanje. Wótergi wogonki z płodami do skalnych rozdorow rostu abo se do zemje zarězuju (geokarpija), kaž na pś. zemski wórješk (Arachis hypogaea).

Nožki[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

  1. Pó staršych žrědłach jo twardopackaty płod, ale pó nowšych žrědłach, kaž na pś. Mayer (glědaj pśi wótrězku Žrědła), jo wórjech.

Žrědła[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

  • Strasburger, E. et al.: Lehrbuch der Botanik für Hochschulen. 15. Auflage, Jena Verlag von Gustav Fischer 1921, boki 516-518 (nim.)
  • Mayer, Schwegler: Welcher Baum ist das?, Bäume, Sträucher, Ziergehölze, ISBN 978-3-440-11273-1, boki 280-295 (nim.)
  • Meyers Taschenlexikon Biologie, In 3 Bänden, 1. zwězk, boka 239 a 240 (nim.)
  • Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, bok 16 (nim.)
  • Spohn: Welcher Baum ist das? Die neuen Kosmos-Naturführer, ISBN 978-3-440-10794-2, boka 12 a 13 (nim.)
  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, boka 463-464
  • Ullstein Lexikon der Pflanzenwelt, 1973, ISBN 3-550-16019-4, boki 147-149 (nim.)
  • Ulrich Hecker: Bäume und Sträucher, ISBN 978-3-8254-0021-4, boka 14 a 15 (nim.)

Glědaj teke[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]