Žołta pupajca

Z Wikipedije
Žołta pupajca
Ilustracija žołteje pupajcy (Nuphar lutea)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
klasa: Pókšyty semjenjak (Magnolipsida)
pórěd: (Nymphaeales)
swójźba: Wutkowe rostliny (Nymphaeaceae)
pódswójźba: Nupharoideae
rod: Pupajca[1][2] (Nuphar)
družyna: Žołta pupajca
wědomnostne mě
(Nuphar lutea)
(L.) Sm.
Wobźěłaś
p  d  w
Gadowata družynaŠćitana družyna

Žołta pupajca (Nuphar lutea) jo rostlina ze swójźby wutkowych rostlinow (Nymphaeaceae).

Žołta pupajca

Wopis[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Žołta pupajca jo wódna rostlina a trajne zele, kótarež dośěgnjo wusokosć wót 50 až do 20 cm.

Ricomy su tłuste a roznogaśowane a wopśimjeju alkaloidy.

Łopjena[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Plěwańske łopjena su šyroko-jajojte a dośěgnu dłujkosć wót 10 až 30 cm. Jich kijaški dośěgnu dłujkosć wót až do 3 m. W dłymokim wóźe feluju plěwańske łopjena. Pódnurjone łopjena su salatołopjenojte, swětłozelene.

Kwiśonki[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Kwiśo wót junija až do awgusta. Kwiśonki su kulowate a wjelgin mócnje wónaju. Wóni dośěgnu wjelikosć wót 3 až do 5 cm a cesto nad wódny pówjerch segaju. Pěś keluškowych łopjeńkow su žołte a nutś nygane. Kronowe łopjeńka su młogolicbne, małe a spjerchlinate. 7-24 łopatkojtych nektarowych łopjeńkow jo žołte. Pěstowe platśki su 15- až 20-pruhojte a w srjejźišću lejkojśe pódłymjone.

Kwiśonki se wót brukow a znosowatych muchow woprošuju.

Płody a semjenja[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Płody su kulowate, kšuškojte kapsle a pód wódu zezdrjaju a do wjelesemjenjowych, plějucych źělow rozpadnu.

Semjenja arilus njamaju.

Stojnišćo[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Rosće w stojecych abo pómału běžecych, maksimalnje 6 m dłymokich wódach.

Rozšyrjenje[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Rostlina jo w pśisamem cełej Europje rozšyrjone.

Wužywanje[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Pódobna rostlina[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

  • Mała pupajca (Nuphar pumila) ma 2-3 cm wjelike kwiśonki, kótarež su nažołć zelene. Łopjena dośěgnu dłujkosć wót 15 cm. Wustupuju wjelgin rědko w łuhojtych a górskich jazorach.

Nožki[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

  1. Starosta: Dolnoserbsko-nimski słownik, Niedersorbisch-deutsches Wörterbuch, Bautzen 1999, ISBN 3-7420-1096-4, bok 397
  2. W internetowem słowniku: Teichrose

Žrědła[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 266 (nim.)
  • Ullstein Lexikon der Pflanzenwelt, 1973, ISBN 3-550-16019-4, strona 406 (nim.)

Wótkaze[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Commons
Commons