Sorabija

Z Wikipedije


Sorabija jo studentske towaristwo w Lipsku z dłujkeju tradiciju. Załožyło jo se na 10. Zymskem w lěśe 1716 ako prjatkarske towaristwo.

Stawizny Sorabije[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Historia societatis studentum Soraborum Lipsiensis, quae "Sorabija" dicitur - Stawizny Sorabije

Prědne 50 lět[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Dwa lětstotka po reformaciji: Lutherowe pominanje, ewangelij cełemu ludoju w maminej rěcy pórucyś, jo se teke w serbskej Łužycy pśesajźiło. A serbske studenty teologije na Alma Mater Lipsinensis su chłošćili za zwučowanjami w maminej rěcy, aby mógli pózdźej we Łužycy prjatkowaś. Po pogónjowanju jadnotliwych profesorow su wóni serbske prjatkowanja spisali a jo sebje mjazsobnje přednjasli. Dnja 10. 12. 1716 jo šešć serbskich studentow nabožniny z dowolnosću senata Alma Mater prědne serbske towaristwo załožyło: "Wendisches Predigerkolloquium". Zakład ako tež postrowjenje stej byłej: "Soraborum saluti!"

Dekanat teologiskeje fakulty jo pśizwólił towaristwoju "Wendisches Predigerkolloquium" sobotu wót 13.00 až do 14.00 góźin w cerkwi swětego Pawoła prjatkowanje zwucowaś. W slědujucych lětach pak jo towaristwowe žywjenje skóro dospołnje wusnuło; euforija zachopjeńka jo se zgubiła. Nowe impulsy 1728: W Budyšynje jo wujšła prědna dospołna śišćana biblija. Na to jo se wjele serbskich młoźeńcow za studij teologije rozsuźiło. Towaristwowe žywjenje jo se zasej zbuźiło a se stawnje dalej wjadło - wósebnje serbske prjatkowańske zwucowanja.

Z lěta 1755 su se teke serbsky studenty drugich fakultow a zajimowane nimske studenty ako pśicłonki do towaristwa pśiwzeli. Skóro jo se teke wutwariło statkowanje towaristwa: Njejsu jano prjatkowanje zwucowali, ale mimo togo teksty pśestajali a to wósebnje z nimšćiny do serbšćiny. Toś te teksty su pón pśednjasli na mjasecnych zmakanjach a su wó nich diskutěrowali. Dalej su se po pśikłaźe lichych murjarjow stwórili slěbornu trianglu z napismom "Soraborum saluti". Ten znak jo se směł jano internje nosyś. Take pótajmne pocynki pak njejsu se spódobali kurwjerchojskemu krajnemu kněžaŕstwoju w Drježdźanach, togodla jo rektor Dr. Plaz na pśikaz w lěśe 1765 wšykne znaki wótwezeł.

Dalšnych 50 lět[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

W jubilejnem lěśe 1766 jo dało towaristwo "Wendisches Predigerkolloquium" krotke stawizny swójogo mjaztym 50-lětnego wobstaśa śišćaś. Źeń załoženja jo se swěśił z božeju mšu w Pawołej cerkwi; pśizamknyła jo se swěźeńska rěc a jěza. Mjaztym jo dostało prjatkarske towaristwo tež pódpěru z Łužyce: někotare serbske duchowne, mjazy nimi wjele něgajšnych sobustawow kaž Jurij Mjeń z Njeswačidła, su pisali list na prědnego profesora teologiskeje fakulty, wěstego Christiana Augusta Crusiusa, w kotremž su jogo pšosyli pśedsedaŕstwo prjatkarskego towaristwa pśewześ. Crusius jo pšosbu pśiwzeł. Wótněnta jo měło prjatkarske towaristwo stawnje profesora za prezesa, kótaryž njejo jano zwucowanja nawjedował, ale jo se teke powšyknje wó pšawidła a pórěd towaristwowego statkowanja starał a pśez swóju reputaciju njemało prestiž pówušył.

Ale w swěźeńskim pismje k 150. jubilejoju towaristwa pišo Korla Awgust Jenč, až w slědowacem casu liwkosć a njeporěd stej pśiběrałej. A ako 1773 nejwětšy źěl sobustawow towaristwa Lipsk jo wopušćił, jo musało se prjatkarske towaristwo sam rozpušćiś. Akle w lěśe 1778 jo swóju źěłabnosć zasej wožywiło. Prědne zjawne serbske prjatkowańske zwucowanje jo se wótměło zasej w Pawołej cerkwi, kaž jo to južo z lěta 1716 z wašnju było. Pó tom jo se pśizamknuł swěźeń z wjacerju, muziku, piwom a tobakom, ako Jenč jo wopisujo.

Až do zachopjeńka 19. lětstotka jo se prjatkarske towaristwo z měnjaceju angažowanosću dalej wjadło a jo wuwijało žywe wědomnostne źěło. Pód wjednistwom profesora Carusa jo se towaristwo w lěśe 1807 rozšyriło, což jo se wjelgin wustatkowało na pśichod: k prědnemu jo se pórucyło nimskim studentam, kotarež su było až doněnta jano pśicłonki, móžnosć, k połnogódnym sobustawam póstupiś. K drugemu jo pśemjenował Carus "Wendische Predigergesellschaft" - prawźepódobnje pód wliwom Zgorjelskego towaristwa "Oberlausitzer Gesellschaft der Wissenschaften" - do "Lausitzer Predigergesellschaft" a jo dał k tśěśemu dwěju staršeju (seniora) wuzwóliś: jadnogo za serbske, tamnego za nimske nastupnosći. To jo trěbne było, dokulaž njejo wěcej teliko serbskich studentow do Lipska pśišło, ako hyšći pśed lětami; w lěśe 1809 na pśikład njejo był daniž jaden Serb sobustaw towaristwa.

Zamólenja napoleońskich wójnow su źěłabnosć towaristwa wótnowotki wochromili.

Najpłódniši čas[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Z čim wjetšim entuziazmom bu "Lausitzer Predigergesellschaft" w lěće 1814 wožiwjena. Najprjedy poča so natwarić zamóženje towarstwa, kotrež so tež w dalšim času rozmnoži. Zo by so zaměrnišo a efektiwnišo wědomostnje dźěłać mohło, załožichu so dale, mnohe podtowartswa, kotrymž tak mjenowani subseniorojo předstejachu: tak eksistowaše na přikład eksegetiske, homilitiske, psychlogiske, philologiske a katechetiske towarstwo. Wosebje intensiwnu dźěławosć wuwi serbske towarstwo SORABICUM respektiwnje SORABIJA. Tak započa so pod seniorom Lubjeńskim serbsko-němski słownik zestajeć. W dwacetych lětach, jako Handrij Zejler w Lipsku studowaše, zesylni "Sorabija" swoju aktiwitu: serbske ludowe spěwy, přisłowa a bajki so hromadźachu, sobustawojo komponowachu, basnjachu, spisachu serbske pojednanja a wudachu mjez 1826 a 1828 rukopisnu tydźensku nowinu "Serbska Nowina".

W slědowacym času pak zhubi so serbskosć stajnje a bóle z towarstwa "Lausitzer Predigergesellschaft". Z jedneho boka studowachu zasej měnje Serbow w Lipsku, a z tamneho wěnowaše so prědarske towarstwo we wjetšej měrje teologiskim a druhim wědomostnym dźěłam w swojich němskich towarstwach, tak bóle a bóle wudokonjene seminarne dźěło wupłodźi, kaž pisa cyrkwinski stawiznar Gerhard Graf.

Přez dalše wotewrjenje smědźachu z lěta 1844 tež mužojo, kotřiž njeběchu z Łužicy do towarstwa zastupić. Tući dóstachu wot 1851 samo połne prawa.


Bijaca korporacija[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Ale kak jara smědźeše so nowym prudam, w kotrychž so stajnje bóle zwjazkownosć manifestěrowa, wotewrić? Wotmołwa na prašenje bu čim nuzniša ćim bóle w druhej połojcy 19. lětstotka zwjazki rozkřěwachu. Woni skoro wšitke druhe studentske zjednoćenstwa wustorčichu. Prědarske towarstwo procowaše so spadowaceje ličby sobustawow dla atraktiwnosć zwyšić, ale problematiske zwosta, hač hodźeše so zwjazkowe wašnje žiwjenja tak lochce na prědarske towarstwo přenjesć.

Naposledk so towarstwo módźe podwoli. "Lausitzer Predigergesellschaft" bu bijaca korporacija - 1899 wotmě so prěnje tesakowanje. W samym času załoži so, kaž bě to za tajke zwjazki z wašnjom: "Altherrenverband", kotryž polěpši financielnu situaciju towarstwa. Tak zamóh zwjazk 1908 do swójskeho domu zaćahnyć. Hladajo na 500 lětny jubilej uniwerzity da sej towarstwo 1909 nowe mjeno: z toho časa mjenowaše so wóno jenož hišće "Sorabija". Mjeno měješe bóle krajerski charakter wuzběhnyć, hač zo woprawdźity poćah k serbskemu zwurazni. Z tutym noworjadowanjom pak so wědomostne a wobsahowe dźěło pomjeńši, doniž so spočatk 20. lětstotka cyle njezhubi. Jako mały zwjazk měješe pak sebi "Sorabija" w sćěhowacych lětach jara ćežko, dokelž dyrbješe so napřećo druhim zjednoćenstwam přesadźić.

Zo njeby so "Sorabija" wot NS-zarjadnišćow zakazała, přizamkny so wona w lěće 1934 k "Deutsche Landsmannschaft", kotraž pak so dwě lěće pozdźišo pod ćišćom NS-hamtow rozpušći. Tak žiworješe "Sorabija" jenož hišće w swojim zwjazku starcow (Altherrenverband). Ale tež tutón bu 1942 do "NS Altherrenverband" zarjadowany a tohodla 1945 zakazany. Suspektny a njepřewidny wotrězk towarstwowych stawiznow so z tym skónči.

Nowy zachopjeńk w socialistiskej Nimskej[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

W lěśe 1951 su se serbske studenty wótnowotki pód mjenim Sorabija w Lipsku zgromaźili, k prědnemu razoju w swójskem serbskem internaśe. A to ako lokalna kupka Domowiny. Z tym jo nastała intensiwna a derje organizowana źěłabnosć: Kuždy mjasec su se zarědowanja wótměwali, na pśikład cytanja abo pśednoski. Teke Sorabija jo musała plan pó socialistiskej wašni społniś a centralnemu komitejoju Domowiny pšawidłownje rozpšawjowaś. Pśeśiwo procowanjam SNM, Sorabiju pód swójsku kontrolu dostaś, su se studenty z wuspěchom wobórali. W sedymźasetych lětach jo Sorabija wušej 100 cłonkow měła. Ze změnu 1989 a z tym zwězanym pśestrukturěrowanim Domowiny jo se lokalna kupka w Lipsku rozpušćiła.

Pó změnje[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Z lěta 1991 eksistujo Sorabija ako zapisane towaristwo nic jano serbskich studentow. Teke 282 lět pó załoženju jo głowny nadawk woplěwanje serbskeje rěcy a serbskich nałogow. Kužde lěto swěśi se na pśikład kjarmuša, chódotypalenje, chytanje maje abo druge serbske nałogi. Casy pśepšosujo Sorabija teke znate serbske spisowaśele na literarne wjacorki.

Źinsa ma Sorabija 26 aktiwnych cłonkow a jadnogo cesnego cłonka.

Wótkaze[wobźěłaś | žrědłowy tekst wobźěłaś]

Internetowy bok Sorabije