Chorwatska

Z Wikipedije

Republika Chorwatska
geografiske połoženje:
wuzwólone gronko: -
zakładne daty:
mě swójske	Republika Hrvatska
stolica	Zagreb
wobydlarje	4 495 904 (2005)
gustosć ludnosći	79 wobydlarjow/km²
płoń	56 542 km²
głowny reprezentant stata:	prezident Stjepan Mesić
šef kněžarstwa:	premierminister Ivo Sanader
pjenjeze:	kuna
oficielna rěc:	chorwatska
narodna hymna:	Lijepa naša domovino
casowa cona:	SEC (UTC+1)
znamje za wósobowe awta:	HR
internetowa domena:	.hr
telefonowe pśedwólenje:	+385
kórta:

Chorwatska jo kraj w pódzajtšnej Europje.

Wopśimjeśe 1 Geografija 1.1 Města 1.2 Admnistratiwne rozdźělenje 2 Stawizny

[wobźěłaś] Geografija

Chorwatska ma granice z Serbiskeju – 217 km, Carnogórskeju - 24 km, Bosniska-Hercegowinu – 932 km, Słowjeńskeju – 670 km, a Hungorskeju – 329 km. Nejwuše městno jo : Vrh Dinare (1830 m nad normalneju nulu), a nejniše : Adriatiske mórjo ( 0 m nad normalneju nulu).

[wobźěłaś] Města

Nejwětše města su :

• Zagreb - 973 600 wobydlarjow
• Split - 221 456 wobydlarjow
• Rijeka - 141 172 wobydlarjow
• Osijek - 114 616 wobydlarjow
• Zadar - 82 680 wobydlarjow

[wobźěłaś] Admnistratiwne rozdźělenje

Chorwatska jo rozdźělena na 20 župow i jadano město, kótorež ma status župy:

1. Zagrebačka
2. Krapinsko-zagorska
3. Sisačko-moslavačka
4. Karlovačka
5. Varaždinska
6. Koprivničko-križevačka
7. Bjelovarsko-bilogorska
8. Primorsko-goranska
9. Ličko-senjska
10. Virovitičko-podravska
11. Požeško-slavonska
12. Brodsko-posavska
13. Zadarska
14. Osječko-baranjska
15. Šibensko-kninska
16. Vukovarsko-srijemska
17. Splitsko-dalmatinska
18. Istarska
19. Dubrovačko-neretvanska
20. Međimurska
21. město Zagreb

[wobźěłaś] Stawizny

• Do prědnego stolěśia do Christusa wokrjes źinsajšneje Chorwatskeje jo był w romskej prowincy Illyricum.
• Wót prědnego stolěśia po Christuśie stej how byłej dwě romskeje prowincy Dalmacija a Panonija.